Pečeme buchty

Prcka docela baví pomáhat mi při vaření. Tentokrát si přitáhl židli a vetřel se mi do receptu na tradiční české buchty. Těsto už jsem měla hotové, rozválené a připravené na plnění. Nasypala jsem mu do misečky skořici a dali jsme se do práce.

Rozválené plátky těsta se sice docela lepily k pracovní desce, ale nakonec to až tak nevadilo; hlavně, že se do nich vešlo potřebné množství švestek (většinou bohužel jen čtvrtka či půlka). Prcek si vždycky vzal plátek těsta, položil na něj švestečku, mocně posypal skořicí a čekal na cukr. Pak to nějak splácal dokupy, pořádně tomu nafackoval, obalil ještě ve skořici a položil stranou :o)

Je vám určitě jasné, že skořice byla naprosto všude. Na hlavě, na plotýnce u sporáku, na zemi, na olbečení... i v čaji nakonec :o)

Další várku těska prcek rozválel sám a plnili jsme dál. Buchet nakonec bylo dost, jak je vidět na fotkách. Původně jich mělo být jen 12 :o)) Hodnotím to tak, že nejlíp se mně osobně povedla poslední buchta. Ale tak to už se mnou bývá. A platí to i pro pečení cukroví. Nejlíp se mi vždycky povede poslední várka - aneb když už se konečně dostanu do varu a jde mi to, je konec :o)

Tentokrát mám pro vás i fotky, jen se prosím připravte na ne moc dobrou mobilovou kvalitu. Je to docela rozmazané, ale můžu za to já, protože jsem z nějakého důvodu vůbec nebyla schopna se plně soustředit ;o) (umatlané ruce a příliš aktivní dítě)

fotky